Vfend: návod k použití, cena a recenze

Vfend je kontraindikován u pacientů s přecitlivělostí na vorikonazol nebo kteroukoli složku léčiva.
Současné užívání substrátů Vfend a CYP3A4 – terfenadin, astemizol, cisaprid, pimozid nebo chinidin je kontraindikováno, protože zvýšení jejich koncentrací v plazmě může vést k prodloužení QT intervalu a ve vzácných případech k rozvoji ventrikulárního flutter/fibrilace. Současné užívání přípravku Vfend a sirolimu je kontraindikováno, protože vorikonazol významně zvýšil plazmatické koncentrace sirolimu u zdravých jedinců.
Současné užívání přípravku Vfend s rifampinem, karbamazepinem a dlouhodobě působícími barbituráty (např. fenobarbitalem) je kontraindikováno, protože tyto léky významně snižují plazmatické koncentrace vorikonazolu. Současné užívání přípravku Vfend s ritonavirem (4 mg každých 12 hodin) je kontraindikováno, protože ritonavir významně snižuje koncentraci vorikonazolu v plazmě zdravých jedinců.
Současné užívání přípravku Vfend s efavirenzem je kontraindikováno, protože efavirenz významně snižuje plazmatickou koncentraci vorikonazolu a vorikonazol naopak zvyšuje plazmatickou koncentraci efavirenzu. Současné užívání námelových alkaloidů (ergotamin, dihydroergotamin), které jsou substráty CYP3A4, je kontraindikováno, protože zvýšení koncentrace těchto látek v plazmě může vést k ergotismu.
S opatrností: těžké selhání jater, těžké selhání ledvin (s parenterálním podáním). Bezpečnost a účinnost u dětí mladších 2 let nebyla stanovena. Přecitlivělost na jiné léky – azolové deriváty.

Použití v těhotenství a laktaci

Nejsou k dispozici dostatečné informace o použití vorikonazolu u těhotných žen. Studie na zvířatech ukázaly, že lék ve vysokých dávkách má toxický účinek na reprodukční funkci. Potenciální riziko pro člověka není známo. Vorikonazol by neměl být podáván těhotným ženám, pokud očekávaný přínos pro matku jasně nepřeváží potenciální riziko pro plod. Vylučování vorikonazolu do mateřského mléka nebylo studováno. Vorikonazol by neměl být podáván kojícím ženám, pokud očekávaný přínos jasně nepřeváží riziko. Ženy v reprodukčním věku by měly při užívání přípravku Vfend používat účinnou antikoncepci.

Dávkování a podávání

Potahované tablety se užívají perorálně 1 hodinu před jídlem nebo 1 hodinu po jídle. Léčba by měla být zahájena saturační dávkou (prvních 24 hodin), aby bylo dosaženo plazmatických koncentrací blízkých Css již první den. Potahované tablety: dospělí vážící alespoň 4 kg: nasycovací dávka – 4 mg každých 12 hodin, méně než 4 kg – 2 mg každých 12 hodin.

Nežádoucí účinky

Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou poruchy vidění, horečka, vyrážka, zvracení, nevolnost, průjem, bolest hlavy, periferní edém a bolest břicha. Nežádoucí účinky byly obecně mírné až středně závažné.
Obecné informace: horečka, periferní edém (velmi časté); zimnice, astenie, bolest na hrudi, reakce/zánět v místě vpichu, chřipce podobný syndrom (časté).
Kardiovaskulární systém: snížený krevní tlak, tromboflebitida, flebitida (často); síňové arytmie, bradykardie, tachykardie, ventrikulární arytmie, supraventrikulární tachykardie, prodloužení QT intervalu, ventrikulární fibrilace (vzácné); kompletní atrioventrikulární blokáda, blokáda raménka, nodální arytmie, komorová tachykardie (včetně ventrikulárního flutteru) (velmi vzácné).
Zažívací ústrojí: nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha (velmi časté); zvýšené hodnoty jaterních testů (včetně AST, ALT, alkalické fosfatázy, gama-GT, LDH, bilirubinu), žloutenka, cheilitida, gastroenteritida, cholestatická žloutenka (časté); cholecystitida, cholelitiáza, zácpa, duodenitida, dyspepsie, zvětšení jater, gingivitida, glositida, hepatitida, selhání jater, pankreatitida, otok jazyka, peritonitida (vzácné); pseudomembranózní kolitida, jaterní kóma (velmi vzácné).
Endokrinní systém: nedostatečnost kůry nadledvin (vzácné); hypertyreóza, hypotyreóza (velmi vzácné). Imunitní systém: alergické reakce, anafylaktoidní reakce (vzácné).
Krevní a lymfatický systém: trombocytopenie, anémie (včetně makrocytární, mikrocytární, normocytární, megaloblastické, aplastické), leukopenie, pancytopenie (časté); lymfadenopatie, agranulocytóza, eozinofilie, syndrom diseminované intravaskulární koagulace, deprese hematopoézy kostní dřeně (vzácné); lymfangitida (velmi vzácná).
Metabolismus a výživa: hypokalémie, hypoglykémie (časté); hypercholesterolémie (vzácné).
Muskuloskeletální systém: bolest zad (běžná); artritida (vzácné).
Nervový systém: bolest hlavy (velmi časté); závratě, halucinace, zmatenost, deprese, úzkost, třes, neklid, parestézie (časté); Ataxie, edém mozku, hypertenze, hypoestézie, nystagmus, synkopa (vzácné); Guillain-Barrého syndrom, okulomotorická krize, extrapyramidový syndrom, nespavost, encefalopatie, ospalost během infuze (velmi vzácné).
Dýchací systém: syndrom respirační tísně, plicní edém, sinusitida (časté).
Kůže a podkožní tkáně: vyrážka (velmi časté); pruritus, makulopapulózní vyrážka, kožní fotosenzitivní reakce, alopecie, exfoliativní dermatitida, otok obličeje, purpura (časté); fixovaná léková vyrážka, ekzém, psoriáza, Stevens-Johnsonův syndrom, kopřivka (vzácné); angioedém, diskoidní lupus erythematodes, erythema multiforme, toxická epidermální nekrolýza (velmi vzácné).
Smysly: poruchy vidění (včetně rozmazaného/zvýšeného zrakového vnímání, rozmazaného vidění, změn barevného vidění, fotofobie) (velmi časté); blefaritida, optická neuritida, edém papily, skleritida, poruchy chuti, diplopie (vzácné); retinální krvácení, zákal rohovky, atrofie zrakového nervu, hypoakuze, tinitus (velmi vzácné).
Genitourinární systém: zvýšený kreatinin, akutní selhání ledvin, hematurie (časté); zvýšený zbytkový močovinový dusík, albuminurie, nefritida (vzácné); renální tubulární nekróza (velmi vzácné).

Zvláštní instrukce

Před zahájením léčby musí být upraveny poruchy elektrolytů, jako je hypokalémie, hypomagnezémie a hypokalcémie.

Před zahájením léčby by měly být odebrány vzorky pro kultivační a jiné laboratorní studie (sérologické, histopatologické) za účelem izolace a identifikace patogenů. Terapie může být zahájena před obdržením výsledků laboratorních testů a poté v případě potřeby upravena. Byly identifikovány klinické kmeny se sníženou citlivostí na vorikonazol. Zvýšené MIC však ne vždy předpovídají klinické selhání; Jsou známy případy, kdy byl vorikonazol účinný proti infekcím způsobeným mikroorganismy rezistentními na jiné azoly. Posouzení korelace mezi aktivitou in vitro a výsledky klinické léčby je obtížné vzhledem ke složitosti pacientů zahrnutých do klinických studií; Hraniční koncentrace vorikonazolu, které umožňují posouzení citlivosti na tento lék, nebyly stanoveny.

Vorikonazol může prodloužit QT interval na EKG, což je doprovázeno vzácnými případy komorové fibrilace-flutteru u pacientů s více rizikovými faktory (kardiotoxická chemoterapie, kardiomyopatie, hypokalémie a souběžná léčba, která by mohla přispět k rozvoji nežádoucích příhod z kardiovaskulárního systému ). Vorikonazol by měl být podáván s opatrností pacientům s těmito potenciálně proarytmickými stavy.

Nežádoucí jaterní příhody pozorované při léčbě vorikonazolem se vyskytly hlavně u pacientů se závažným základním onemocněním (především hematologické malignity). U pacientů bez jakýchkoli rizikových faktorů byly pozorovány přechodné jaterní reakce, včetně hepatitidy a žloutenky. Jaterní dysfunkce je obvykle reverzibilní a odezní po přerušení léčby. Během léčby by měly být pravidelně monitorovány jaterní funkce (včetně jaterních testů a hladin bilirubinu), a pokud se objeví klinické příznaky onemocnění jater, je třeba projednat vhodnost ukončení léčby.

Během období užívání léku by měly být monitorovány ukazatele funkce ledvin (včetně hladin kreatininu v séru).

V případě závažných reakcí na infuzi je třeba projednat vhodnost pokračování v infuzi přípravku Vfend.

Pokud dojde k progresi dermatologických reakcí, je třeba lék vysadit.

Pacienti používající přípravek Vfend by se měli vyhýbat slunečnímu záření a UV záření.

Při předepisování přípravku Vfend pacientům užívajícím cyklosporin a takrolimus je třeba upravit jejich dávku a sledovat jejich plazmatické koncentrace. Po vysazení přípravku Vfend je třeba vyhodnotit plazmatické koncentrace cyklosporinu a takrolimu a v případě potřeby zvýšit jejich dávku.

Pokud je nutné užívat Vfend a fenytoin společně, je třeba pečlivě zhodnotit očekávané přínosy a potenciální rizika kombinované léčby a neustále monitorovat hladiny fenytoinu.

Je-li nutné použít přípravek Vfend a rifabutin společně, je třeba pečlivě zhodnotit očekávané přínosy a potenciální rizika kombinované léčby a provést ji za monitorování obrazu periferní krve a dalších možných nežádoucích účinků rifabutinu.

Lékové interakce

Vorikonazol je metabolizován izoenzymy cytochromu P45 CYP2C19, CYP2C9 a CYP3A4. Inhibitory nebo induktory těchto izoenzymů mohou způsobit zvýšení nebo snížení plazmatických koncentrací vorikonazolu.

Při současném použití s ​​rifampicinem (induktor CYP P45) v dávce 6 mg/den se Cmax vorikonazolu sníží o 93 % a AUC o 96 % (tato kombinace je kontraindikována).

Při současném podávání s přípravkem Vfend snižoval ritonavir (induktor CYP P45 a inhibitor a substrát CYP3A4) v ​​dávce 4 mg každých 12 hodin v ustáleném stavu Cmax a AUC perorálně podávaného vorikonazolu v průměru o 66 % a 82 %. Účinek nižších dávek ritonaviru na koncentrace vorikonazolu není dosud znám. Bylo prokázáno, že opakované perorální podávání vorikonazolu nemá žádný významný vliv na Cmax nebo AUC ritonaviru v ustáleném stavu, rovněž podávaného opakovaně (současné užívání vorikonazolu a ritonaviru v dávce 4 mg každých 12 hodin je kontraindikováno).

Při použití spolu se silnými induktory CYP P45 karbamazepinem nebo dlouhodobě působícími barbituráty (fenobarbital) je možné významné snížení Cmax vorikonazolu v plazmě, ačkoli jejich interakce nebyla studována. Tato kombinace je kontraindikována.

Při použití v kombinaci s cimetidinem (nespecifický inhibitor CYP P45) v dávce 4 mg 2krát denně se Cmax vorikonazolu zvýší o 18 % a AUC o 23 % (není nutná úprava dávky přípravku Vfend).

Ranitidin v dávce 15 mg dvakrát denně, pokud je podáván současně, významně neovlivňuje Cmax a AUC vorikonazolu.

Erythromycin (inhibitor CYP3A4) v ​​dávce 1 g dvakrát denně a azithromycin v dávce 2 mg jednou denně významně neovlivňují Cmax a AUC vorikonazolu.

Vorikonazol inhibuje aktivitu izoenzymů cytochromu P45 – CYP2C19, CYP2C9, CYP3A4, proto je možné zvýšení plazmatických koncentrací léků, které jsou těmito izoenzymy metabolizovány.

Při současném užívání vorikonazolu s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, pimozidem a chinidinem se mohou jejich plazmatické koncentrace významně zvýšit, což může vést k prodloužení QT intervalu a ve vzácných případech k rozvoji komorové fibrilace/flutteru (tato kombinace je kontraindikováno).

Při společném použití zvyšuje vorikonazol Cmax sirolimu (jednorázová dávka 2 mg) o 556 % a AUC o 114 % (tato kombinace je kontraindikována).

Při současném použití může vorikonazol způsobit zvýšení koncentrace námelových alkaloidů (ergotaminu a dihydroergotaminu) v plazmě a rozvoj ergotismu (tato kombinace je kontraindikována).

Při současném podávání stabilním pacientům po transplantaci ledvin zvyšuje vorikonazol Cmax a AUC cyklosporinu nejméně o 13 %, respektive 7 %, se zvýšeným rizikem nefrotoxických reakcí. Při předepisování vorikonazolu pacientům užívajícím cyklosporin se doporučuje snížit dávku cyklosporinu na polovinu a sledovat plazmatické hladiny cyklosporinu. Po vysazení vorikonazolu je třeba monitorovat hladiny cyklosporinu a v případě potřeby zvýšit dávku.

Při společném použití zvyšuje vorikonazol Cmax a AUC takrolimu (použitého v jedné dávce 1 mg/kg) o 117 %, resp. 221 %, což může být doprovázeno nefrotoxickými reakcemi. Při předepisování vorikonazolu pacientům užívajícím takrolimus se doporučuje snížit jeho dávku na 1/3 a sledovat jeho plazmatické hladiny. Po vysazení vorikonazolu je třeba monitorovat koncentrace takrolimu a v případě potřeby zvýšit dávku.

Současné užívání vorikonazolu (v dávce 3 mg dvakrát denně) a warfarinu (2 mg jednou denně) bylo doprovázeno zvýšením maximálního protrombinového času až o 3 %. Při současném podávání warfarinu a vorikonazolu se doporučuje sledování protrombinového času.

Vorikonazol, pokud je užíván současně, může způsobit zvýšení plazmatických koncentrací fenprokumonu, acenokumarolu (substráty CYP2C9, CYP3A4) a protrombinového času. Pokud je vorikonazol předepisován pacientům užívajícím kumarinové přípravky, je třeba v častých intervalech sledovat protrombinový čas a podle toho upravit dávky antikoagulancií.

Při společném použití může vorikonazol způsobit zvýšení koncentrace derivátů sulfonylmočoviny (substráty CYP2C9) – tolbutamidu, glipizidu a glibenklamidu v plazmě a způsobit hypoglykémii. Při současném použití je třeba pečlivě sledovat hladinu glukózy v krvi.

In vitro inhibuje vorikonazol metabolismus lovastatinu (substrát CYP3A4). Při společném použití se mohou zvýšit plazmatické koncentrace statinů metabolizovaných CYP3A4, což může zvýšit riziko rhabdomyolýzy. Při současném použití se doporučuje zhodnotit vhodnost úpravy dávky statinu.

In vitro vorikonazol inhibuje metabolismus midazolamu (substrát CYP3A4). Při společném použití je možné, že se plazmatická koncentrace benzodiazepinů metabolizovaných CYP3A4 (midazolam, triazolam, alprazolam) zvýší a rozvine se prodloužený sedativní účinek. Pokud jsou tyto léky užívány současně, doporučuje se projednat vhodnost úpravy dávky benzodiazepinů.

Při společném použití může vorikonazol zvýšit obsah vinca alkaloidů (substráty CYP3A4) – vinkristinu, vinblastinu v plazmě a vést k rozvoji neurotoxických reakcí. Doporučuje se prodiskutovat vhodnost úpravy dávky vinca alkaloidů.

Vorikonazol zvyšuje Cmax prednisolonu (substrát CYP3A4) podaného v jedné dávce 6 mg o 11 % a AUC o 34 %. Úprava dávky se nedoporučuje.

Při současném použití vorikonazol významně neovlivňuje Cmax a AUC digoxinu podávaného v dávce 25 mg jednou denně.

Při současném podávání vorikonazol neovlivňuje Cmax a AUC kyseliny mykofenolové podávané v dávce 1 g.

Při současném podávání s přípravkem Vfend snižuje efavirenz (induktor CYP P45, inhibitor a substrát CYP3A4), podávaný v dávce 4 mg jednou denně v ustáleném stavu, Cmax a AUC vorikonazolu v průměru o 1 % a 61 %, respektive. Vorikonazol v rovnovážném stavu (77 mg PO každých 4 hodin v den 12, poté 2 mg PO každých 12 hodin po dobu 8 dnů) zvýšil Cmax efavirenzu v rovnovážném stavu průměrně o 38 % a AUC o 44 % (tato kombinace je kontraindikována ).

Při současném použití snižuje fenytoin (substrát CYP2C9 a silný induktor cytochromu P45), podávaný v dávce 3 mg jednou denně, Cmax vorikonazolu o 1 % a AUC o 49 %; a vorikonazol (69 mg 4krát/den) zvyšuje Cmax a AUC fenytoinu o 2 % a 67 %, v daném pořadí (pokud je současné podávání nezbytné, je třeba pečlivě zhodnotit poměr očekávaného přínosu/potenciálního rizika kombinované terapie a plazmatický fenytoin hladiny by měly být pečlivě sledovány).

Při společném použití snižuje rifabutin (induktor cytochromu P45), používaný v dávce 3 mg jednou denně, Cmax a AUC vorikonazolu (1 mg jednou denně) o 2 % a 1 %. Při současném podávání s rifabutinem jsou Cmax a AUC vorikonazolu (69 mg 78krát/den) 35 % a 2 % hodnot pozorovaných při monoterapii vorikonazolem (96 mg 68krát/den). Při podávání vorikonazolu v dávce 2 mg dvakrát denně jsou Cmax o 2 % a AUC o 4 % vyšší než při podávání vorikonazolu v monoterapii v dávce 2 mg dvakrát denně. Vorikonazol 14 mg dvakrát denně zvyšuje Cmax rifabutinu o 87 % a AUC o 2 %. Při současném podávání rifabutinu a vorikonazolu se doporučuje pravidelně provádět komplexní rozbor obrazu periferní krve a sledovat nežádoucí účinky rifabutinu (např. uveitida).

Při současném podávání v dávce 4 mg jednou denně zvyšuje omeprazol (inhibitor CYP1C2; substrát CYP19C2 a CYP19A3) Cmax a AUC vorikonazolu o 4 % a 15 % a vorikonazol zvyšuje Cmax a AUC omeprazol o 41 %, resp. 116 % (proto není nutná úprava dávky vorikonazolu a dávka omeprazolu by měla být snížena na polovinu). Je třeba vzít v úvahu možnost lékových interakcí mezi vorikonazolem a jinými inhibitory H+-K+-ATPázy, které jsou substráty CYP28C2.

Indinavir (inhibitor a substrát CYP3A4), podávaný v dávce 8 mg 3krát denně, významně neovlivňuje Cmax a AUC vorikonazolu a vorikonazol neovlivňuje Cmax a AUC indinaviru.

Při současném užívání s jinými inhibitory HIV proteázy (substráty a inhibitory CYP3A4) je třeba pečlivě sledovat stav pacienta s ohledem na možné toxické účinky, protože Studie in vitro ukázaly, že vorikonazol a inhibitory HIV proteázy (sachinavir, amprenavir, nelfinavir) mohou vzájemně inhibovat svůj metabolismus.

Při současném podávání vorikonazolu s nenukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy (substráty CYP3A4, inhibitory nebo induktory cytochromu P45) je třeba vzít v úvahu, že efavirenz a nevirapin mohou indukovat metabolismus vorikonazolu a delaverdin a efavirenz jej mohou inhibovat; Vorikonazol zase může inhibovat metabolismus inhibitorů reverzní transkriptázy. Pokud je vorikonazol podáván současně s nenukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy, pacienti by měli být sledováni pro možné toxické účinky.

Podmínky skladování

Lék by měl být skladován mimo dosah dětí při teplotě nepřesahující 3 °C.

Datum vypršení platnosti