VSD (defekt komorového septa)

Defekty komorového septa se může nacházet v její membranózní nebo svalové části (obr. 10), v některých případech dochází k úplné absenci přepážky mezi komorami.

Obr. 10 Schéma lokalizace hlavních typů defektů komorového septa: (shora dolů) supracrestal, infracrestal, canal, muskulární typy.

Hemodynamická esence Tato vada spočívá v odtoku arteriální krve z levé komory do pravé komory ve fázi systoly (obr. 11), v důsledku čehož se do systému plicního oběhu dostává nadměrný objem krve, což vede k rozvoji hypervolemie. plicních cév s následným výskytem sklerotické hypertenze. Progrese hypertenze závisí především na velikosti defektu v přepážce, ale ireverzibilní změny na plicích se mohou vyvinout poměrně rychle a způsobit funkční inoperabilitu pacienta i přes absenci subjektivních vjemů.

Klinický obraz u pacientů s defekty komorového septa je pestrá a je dána především velikostí anastomózy a množstvím výtoku arteriální krve do plicního oběhu. Nejčastějšími stížnostmi jsou zvýšená únava, dušnost, bolest v oblasti srdce a pocit přerušení jeho práce. Ve většině případů dochází k opoždění fyzického vývoje dítěte. S progresí plicní hypertenze se tlak v plicnici zvyšuje než v aortě a mění se směr zkratu: venózní krev se mísí s arteriální krví již v levé komoře a u pacientů se rozvine cyanóza. Zpravidla se však do tohoto (terminálního) stadia defektu dožijí jen zřídka, protože vzniká dekompenzace pravé komory nebo je přirozený průběh defektu přerušen doprovodnou infekční endokarditidou. Průměrná délka života dětí s defektem komorového septa je asi 14-16 let.

diagnostika neřest nepředstavuje žádné potíže. Defekt komorového septa se projevuje dosti intenzivním hrubým systolickým šelestem s epicentrem odpovídajícím projekci otvoru v přepážce na přední hrudní stěně. Typicky se jedná o levý okraj těla hrudní kosti. Často dochází k šíření hluku doprava, což odpovídá směru toku krve z defektu komorového septa. U plicní hypertenze dochází ke zvýraznění druhého tonu nad plicní tepnou. EKG ukazuje kombinované přetížení komory s převažujícím přetížením levé komory. Rentgenové vyšetření hrudních orgánů odhalí zvětšené srdce v důsledku pravé komory, pravé síně a vyboulení kmene plicnice. Plicní cévní obrazec je obvykle výrazně zesílen a kořeny jsou zdůrazněny a mohou pulzovat. Tyto rentgenové příznaky však nejsou patognomické. Pokud je auskultační obraz nejistý, je nutná katetrizace srdečních komor, měření tlaku v jeho dutinách a cévách a také kineangiokardiografie. Defekt komorového septa lze zobrazit pomocí echokardiografie.

Léčba pouze chirurgické za podmínek umělého oběhu (obr. 12). Defekt se sešije různými technikami (obr. 13) nebo uzavře pomocí některých plastických materiálů (obr. 14). Šití malých defektů komorového septa lze provést bez umělého oběhu za podmínek celkové nebo kraniocerebrální hypotermie. Pokud je chirurgický zákrok proveden včas, jsou výsledky léčby obvykle dobré.

	Obr. 12 Jedním z chirurgických přístupů u defektu komorového septa je pravostranná ventrikulotomie. Řez pravé komory probíhá paralelně s průběhem koronárních tepen.
	Obr. 13 Šití drobného membránového defektu mezikomorového septa jednotlivými přerušovanými stehy.
	Obr. 14 Plastická operace defektu komorového septa náplastí.