Tradiční medicína

Typy chlamydiové infekce u dětí

V současné době se stala problematika urogenitálních chlamydií zvláště aktuální, což je dáno jednak zvýšením frekvence záchytu této infekce, jednak zaváděním moderních diagnostických metod do praxe a hledáním nových léčebných metod.

  • KLÍČOVÁ SLOVA: chlamydie, vulvovaginitida, chlamydie, infekce, trichomoniáza, kapavka, kandidóza, azithromycin, Zitrolid, Hemomycin, Viferon

V současné době se stala problematika urogenitálních chlamydií zvláště aktuální, což je dáno jednak zvýšením frekvence záchytu této infekce, jednak zaváděním moderních diagnostických metod do praxe a hledáním nových léčebných metod.

Kreslení. Algoritmus pro léčbu urogenitálních chlamydií u dívek-virgo, používaný v praxi dětského gynekologa

Závažnost zvažovaného problému je dána častým porušením reprodukční funkce ve formě tubární neplodnosti, mimoděložního těhotenství a potratu u žen infikovaných chlamydiemi. Včasná diagnostika a adekvátní léčba chlamydiové infekce v dětském věku jsou opatření k prevenci reprodukčních ztrát v budoucnu.

Účel výzkumu – objasnit klinický průběh urogenitálních chlamydií u dívek v prepubertálním období a zhodnotit účinnost antichlamydiové terapie.

Materiály a metody výzkumu

Studie zahrnovala 190 panenských dívek ve věku 8 až 12 let, které neměly menarché. Podle klinických projevů chlamydiové infekce byly subjekty rozděleny do tří skupin: skupina 1 – 47 osob, 2 – 103 dětí, 3 – 40 dětí. Kromě toho bylo vyšetřeno 170 blízkých příbuzných mladých pacientů.

Léčba pacientů infikovaných urogenitálními chlamydiemi sestávala ze specifické antichlamydiové léčby, terapie somatické patologie a normalizace střevní dysbakteriózy.

Přes širokou škálu antichlamydií jsme v naší práci zvolili jako základní etiotropikum lék s obsahem azithromycinu (Zitrolid nebo Hemomycin). Specifikovaná léčivá látka má jedinečné farmakokinetické vlastnosti: dlouhý poločas, vysokou rychlost absorpce a stabilitu v kyselém prostředí, schopnost transportu leukocyty do místa zánětu a dosažení vysoké koncentrace v tkáních, jakož i schopnost volně pronikat do buněk.

Dětem všech skupin byl předepsán Zitrolid nebo Hemomycin podle následujícího schématu: 1. den 10 mg/kg, od 2. do 5. dne 5 mg/kg, 1krát denně 1 hodinu před nebo 2 hodiny po jídle.

Pacienti ve skupině 1 současně s antichlamydiovým antibiotikem dostávali lék Viferon, který se skládá z rekombinantního interferonu alfa-2b, tokoferolacetátu, kyseliny askorbové a má interferon stabilizující, imunomodulační a antioxidační účinek. Viferon byl předepsán v dávce 500 000 IU na konečník, 2 čípky denně ve 12hodinových intervalech po dobu 10 dnů. Poté 2 čípky denně 3 dny v týdnu obden po dobu 1 měsíce.

Lokální léčba pro děti ve skupinách 1 a 2 zahrnovala použití Hexicon gelu, který má antichlamydiovou aktivitu, k ošetření zevního genitálu (2x denně, 10 dní), stejně jako ultrafialové ozáření (UVR) zevního genitálu v 0,5 -1,0, 5 biodávka v množství 6-XNUMX procedur.

Na pozadí antibiotické terapie považujeme za nutné předepisovat hepatoprotektory rostlinného původu. V provedené studii byl k tomuto účelu použit lék Hofitol, který byl předepsán v dávce 1 tableta. 3x denně po dobu 2 týdnů. Tento přípravek obsahuje extrakt z vodného extraktu šťávy z čerstvých listů artyčoku. Biologicky aktivními složkami Hofitolu jsou kyseliny kávová, chinová a askorbová, flavonoidy, seskviterpeneton, inulin, vitamíny skupiny B a řada důležitých mikroprvků. Chofitol má antioxidační účinek, chrání jaterní buňky, stabilizuje membrány hepatocytů, stimuluje antioxidační funkci jater, zlepšuje metabolismus sacharidů a tuků (Vidal, 2007).

Přečtěte si více
Dyshidrotický ekzém

Po užívání antibiotika bylo na 10 dní zabráněno rozvoji střevní dysbakteriózy léky Bifidumbacterin, Bificol nebo Acylact.

Ověření infekčního agens ve všech pozorováních bylo provedeno pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR). V některých případech byla kromě PCR diagnostiky provedena přímá imunofluorescence (DIF), tzn. Detekce chlamydiových antigenů byla provedena pomocí monoklonálních protilátek, které s nimi reagují a byly obarveny imunofluorescenčními barvivy. Materiálem pro studii k detekci chlamydií byl seškrab z močové trubice a cervikálního kanálu. K vyloučení trichomoniázy, kapavky a kandidózy bylo provedeno bakterioskopické vyšetření stěru z pochvy a pomocí PCR diagnostiky byla vyloučena mykoplazmatická infekce. Všechny mladé pacientky podstoupily ultrazvukové vyšetření pánevních orgánů a vaginoskopii.

Získaná data byla zpracována metodou variační statistiky pomocí aplikačních programů Statgraphics 3.0, Microsoft Excel 5.0.

Výsledky výzkumu a diskuse

Podle našich pozorování je celková prevalence této monoinfekce ve struktuře vulvovaginitidy u prepubertálních dívek, které nejsou sexuálně aktivní, 10,3 %.

Vzhledem k tomu, že chlamydie přetrvávají mezi dospělými i dětmi, provedli jsme studii s cílem identifikovat možnost a frekvenci infekce bezprostředního okolí dítěte tímto mikroorganismem.

K tomu byli ve 100 rodinách nemocných dětí vyšetřeni další rodinní příslušníci. Z toho byla kromě dívky zjištěna chlamydiová infekce v 18 rodinách u rodičů, v 11 pozorováních u sourozenců a ve 44 rodinách byli nemocní všichni členové rodiny současně. Celkově byla prevalence této infekce v rodinách 73 %.

Při studiu epidemiologie infekčních onemocnění u dětí někteří autoři uvádějí, že frekvence a prevalence příslušné infekce přímo závisí na materiální pohodě, vzdělání a kulturní úrovni a životních podmínkách malého pacienta. Zjistili jsme, že děti z neúplných rodin (matka + dítě) tvořily 15 %, rodiny s novým sňatkem – 22 %, dívky ze sociálně slabých rodin 11 %. Příjem pod hranicí životního minima na člena rodiny byl zaznamenán v 89 % pozorování. U 23 % dívek bylo zjištěno nevyhovující bydlení a životní podmínky. Jejich rodiče však měli vyšší vzdělání v 52 % pozorování.

Nepříznivé faktory v porodnické anamnéze matek (předčasné protržení blan, prodloužená bezvodá perioda, poporodní infekční a zánětlivá onemocnění) a časná období života dívky (nezralost, rozvoj konjunktivitidy) byly zjištěny v 56,8 % případů.

Naše pozorování ukázala, že urogenitální chlamydiovou infekci u prepubertálních dívek lze klinicky vyjádřit jako:

  • vulvovaginitida, vyskytující se na pozadí výrazných obecných somatických příznaků onemocnění;
  • manifestní vulvovaginitida bez zjevných somatických projevů;
  • latentní vulvovaginitida bez somatických projevů a s minimálními lokálními příznaky.

Děti (47 osob – skupina 1) s I. formou chlamydiové infekce měly výraznou vulvovaginitidu v kombinaci s extragenitální lokalizací procesu (konjunktivitida, cystitida). Vaginoskopie odhalila výraznou hyperémii poševní sliznice a děložního čípku, v některých případech byl zaznamenán hlenovitý výtok z cervikálního kanálu;

Druhá forma (pomalá chlamydiová vulvovaginitida) byla nejpočetnější a byla pozorována u 103 dětí (skupina 2). Klinický obraz vykazoval změny pouze na zevních genitáliích (hyperémie vulvy, poševní výtok, u některých subjektů svědění vulvy). Vaginoskopie odhalila středně těžkou hyperémii vaginální sliznice a děložního čípku.

Přečtěte si více
Metabolická strava: Podrobný popis fází

Třetí klinickou formou jsou latentní genitální chlamydie (40 dětí – skupina 3). Dívky byly vyšetřeny na familiární chlamydie u matky a/nebo otce (31 dětí), případně bratrů a sester (9 dětí). Navzdory absenci stížností se u nich objevily menší lokální projevy ve formě mírné hyperémie vulvy.

U dětí všech skupin bylo provedeno ultrazvukové vyšetření pánevních orgánů. Velikosti vnitřních pohlavních orgánů odpovídaly věkovým normám, nebyly pozorovány žádné patologické změny v pánevních orgánech.

U dětí ze skupiny 1 bylo v průběhu terapie zaznamenáno úplné vymizení klinického obrazu onemocnění v prvních 3-5 dnech. Studie provedená na chlamydiích u všech dětí po 1 měsíci ukázala negativní výsledek u 95,7 % pozorování. Zbytek pokračoval v užívání Viferonu a po 1,5 měsíci jsme zaznamenali negativní reakce PCR a PIF.

Je třeba poznamenat, že před jmenováním antichlamydiové terapie odhalilo bakteriologické vyšetření poruchy střevní mikrobiocenózy u 8 dětí z této skupiny. Zjištěné změny si vyžádaly užívání probiotik po delší dobu, v průměru 1 měsíc. Dysbakterióza zmizela u všech dětí.

Pozitivní dynamika klinických změn u dětí 2. skupiny s lokálními, bez celkových somatických symptomů onemocnění pod vlivem terapie byla rovněž rychlá (4.-5. den). V kontrolních studiích provedených měsíc po léčbě nebyly chlamydie detekovány u 91,3 % dětí, zatímco u zbytku byly dlouhodobě nalezeny jednotlivé změněné chlamydie (L-formy), které vymizely až do konce 2-3 měsíců na pozadí imunoterapie, která používala čípky Viferon 2 (500 000 IU) denně 3 dny v týdnu každý druhý den po dobu 1-2 měsíců.

Děti ve skupině 3 (s latentními chlamydiemi) užívaly pouze Zitrolid nebo Hemomycin po dobu 5 dnů ve výše uvedených denních dávkách. Ukázalo se, že 1-1,5 měsíce po kontrolním studiu materiálu všechny dívky chlamydie neměly.

Provedli jsme ambulantní léčbu urogenitálních chlamydií při dispenzárním pozorování pro infikované děti s přihlédnutím k rodinnému faktoru. K prevenci reinfekce dítěte chlamydiemi jsme vedli poradenská jednání o nutnosti souběžného vyšetření a léčby chlamydií ve vztahu ke všem nemocným členům rodiny v prostředí polikliniky a také o důsledném dodržování pravidel osobní hygieny.

Samozřejmě za přítomnosti dalších interkurentních onemocnění, ložisek infekce, enterobiázy byly děti vyšetřeny a dodatečně léčeny lékaři jiných odborností.

První 3 měsíce jsme prováděli laboratorní sledování kvality léčby měsíčně, po 6 a 12 měsících ambulantně.

Provedený výzkum nám umožnil formulovat následující závěry.

  1. Incidence urogenitálních chlamydií u dívek se zánětlivými lézemi zevního genitálu je 10,3 %.
  2. Klinické projevy urogenitálních chlamydií u prepubertálních dívek mohou být vyjádřeny ve formě: vulvovaginitidy, vyskytující se na pozadí výrazných obecných somatických příznaků onemocnění; manifestní vulvovaginitida bez somatických projevů; latentní vulvovaginitida bez somatických projevů a s minimálními lokálními příznaky.
  3. Komplexní léčba urogenitálních chlamydií u dětí pomocí léku s obsahem azithromycinu (Zitrolid, Hemomycin), Viferonu a lokální antichlamydiové terapie zajišťuje vysokou účinnost při eradikaci patogenu.
  4. Při dispenzárním sledování dětí s urogenitálními chlamydiemi je nutné vyšetřit jejich rodinné příslušníky a v případě zjištění chlamydií je současně léčit.
Přečtěte si více
Terapeutické cvičení pro cervikální osteochondrózu

Včasná diagnostika urogenitálních chlamydií u dívek, doporučený způsob léčby (viz obrázek) a dispenzární pozorování tedy umožňují účinnou léčbu dětí a skutečnou prevenci reprodukčních dysfunkcí.

  • KLÍČOVÁ SLOVA: chlamydie, vulvovaginitida, chlamydie, infekce, trichomoniáza, kapavka, kandidóza, azithromycin, Zitrolid, Hemomycin, Viferon

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button