Nedostatek chladiva v chladicím okruhu – servisní středisko Verkont

Běžný provoz chladicí jednotky je možný pouze v případě, že množství do ní naplněného chladiva odpovídá parametrům jednotky a jejím provozním podmínkám.

Když je v chladicích jednotkách nedostatek chladiva, pozorují se následující trendy:

Sací tlak – klesá

Bod varu – Falls

Výtlačný tlak – klesá

Kondenzační teplota – klesá

Přehřátí páry na výstupu z výparníku – Zvyšuje se

Podchlazení kapaliny na výstupu z kondenzátoru – Falls

Spotřeba motoru kompresoru – Klesá

Koeficient výkonu – poklesy

Provozní doba kompresoru – Zvyšuje se

Kompresor může být vypnutý kvůli aktivaci nízkotlakého bezpečnostního spínače.

Nedostatek chladiva se zjišťuje měřením přehřátí na výstupu z výparníku a teploty podchlazení kapaliny na výstupu z kondenzátoru.

Přehřátí páry je rozdíl mezi teplotou této páry a teplotou vypařování kapaliny, ze které se tato pára při konstantním tlaku vytvořila.

Přehřátím páry je u výparníků rozdíl mezi teplotou naměřenou pomocí termostatického expanzního ventilu a teplotou vypařování odpovídající údaji tlakoměru LP (ve většině případů lze tlakové ztráty v sacím potrubí zanedbat pro jejich malost).

V příkladu na obrázku 1 je přehřátí 7 K.

Obecně se má za to, že ve výparnících s přímým expanzním cyklem by měla být hodnota přehřátí od 5 do 8 C.

Rýže. 1. Měření přehřátí (norma)

Když je míra přehřátí mimo normální teplotní rozsah, často to znamená abnormální provozní proces.

Níže proto uvádíme příklady abnormálního přehřátí výparníku:

Příliš vysoké přehřátí (obvykle nad 8 K)

tB = tE = teplota vypařování = 4 °C

Pokud je teplota bodu D 18 °C, pak je přehřátí 14 K.

Při normálním provozu chladicího okruhu se v bodě C odpaří poslední molekuly kapaliny.

Při dalším průchodu výparníkem (sekce CD) se pára zahřívá. V případě, že je párami naplněna pouze sekce CD, je zajištěno normální přehřátí (např. 7 K).

V případě nedostatku chladiva ve výparníku, kdy se odpaří poslední molekuly kapaliny např. v bodě E, se délka potrubního úseku naplněného pouze parami zvětší (na obrázku se jedná o úsek ED), což vede k výraznému přehřátí. V tomto případě může měření teploty v bodě D poskytnout hodnotu 18 °C, to znamená, že přehřátí bude 14 K.

Rýže. 2. Měření teploty

Pokud je přehřátí příliš velké, pak je otvor expanzního ventilu prakticky uzavřen a propouští jen velmi málo kapaliny. Chladicí výkon výparníku obsahujícího málo kapaliny je nízký a teplotní rozdíl ochlazeného vzduchu na vstupu a výstupu je velmi malý. Odpařovací tlak klesl a na výstupu z expanzního ventilu je vnější strana potrubí pokryta námrazou.

Příliš nízké přehřátí (obvykle pod 5 C)

Na obrázku 2 je teplota v bodě B rovna teplotě v bodě D, tedy teplotě

Pokud je přehřátí příliš nízké, pak je otvor expanzního ventilu zcela otevřený a propouští velké množství kapaliny. Protože výparník obsahuje velké množství kapaliny, chladicí kapacita je vysoká a teplotní rozdíl pro chlazený vzduch se jeví jako normální, ale částice kapaliny mohou vniknout do kompresoru. Tento režim je extrémně nebezpečný, protože může způsobit vodní rázy v kompresoru a způsobit vážné poškození.

Zveme vás na kurzy:

Během kurzu se naučíte opravovat a diagnostikovat chladničky, mrazničky, truhly, ale i poloprůmyslové chladicí jednotky. Po absolvování školení obdržíte standardní certifikát.

Tento kurz bude užitečný především pro servisní zaměstnance a pracovní personál spojený s chladicím zařízením

Kurz je určen pro specialisty se zkušenostmi s opravami domácích a poloprůmyslových chladicích zařízení. Po absolvování školení obdržíte standardní certifikát, který opravňuje k servisu těchto chladicích jednotek.

Více o termínech praktických hodin se dozvíte v sekci Rozvrh.