Léčba sinusitidy amoxicilinem

Jedním z 5 nejčastěji používaných antibiotik ve Spojených státech amerických je amoxicilin, lék ze skupiny polosyntetických penicilinů, k jehož tradičním indikacím patří bakteriální infekce orgánů ORL, zejména sinusitida. Podle výsledků randomizované, placebem kontrolované studie publikované v Journal of the American Medical Association však není amoxicilin pro akutní sinusitidu (AS) o nic přínosnější než placebo.

Jay F. Piccirillo, profesor otolaryngologie a hlavní autor studie, a kolegové z Washington University School of Medicine v St. Louis studovali účinnost amoxicilinu u 166 dospělých s nekomplikovanou akutní rinosinusitidou různé závažnosti – od střední po těžkou a velmi těžké projevy. Jedinci s chronickou sinusitidou a také souběžnými infekcemi (např. akutní otitis, pneumonie) nebyli zahrnuti do skupiny účastníků.

Pacienti byli rekrutováni z praxí primární péče v St. Louis a randomizováni do 10denního cyklu amoxicilinu 1500 mg/den (n=85) nebo placeba (n=81). Bez ohledu na to pacienti (94 % ve skupině s amoxicilinem a 90 % ve skupině s placebem) užívali léky, pokud to bylo nutné, ke snížení závažnosti bolesti, horečky, rýmy a kašle po dobu 5–7 dnů.

Výzkumníci hodnotili symptomy OS na začátku a poté na 3; 7; 10. a 28. den poté. Během vyšetření pacienti vyplnili dotazníky SNOT-16 (Sinonasal Outcome Test-16) týkající se změn v kvalitě jejich života souvisejících s onemocněním. Dále byl hodnocen ústup celkových a lokálních symptomů, nežádoucí účinky terapie a spokojenost pacientů s léčbou, dále riziko recidivy onemocnění a počet zameškaných pracovních dnů.

3. den od zahájení terapie byl rozdíl ve skóre 3-bodové škály SNOT-16 mezi pacienty v obou skupinách nevýznamný: průměr regrese byl 0,59 ve skupině s amoxicilinem a 0,54 ve skupině s placebem (průměrný rozdíl (MD) 0,03 95% interval spolehlivosti (CI) od -0,12 do 0,19; Podobný účinek byl zachován v den 10: MD 0,01 (95% CI od –0,13 do 0,15), ale v den 7 byla stále určitá výhoda ve skupině s amoxicilinem (MD 0,19; 95% CI 0,024–0,35). Mezi oběma skupinami nebyl signifikantní rozdíl ve výskytu nežádoucích účinků (nebyly zaznamenány vůbec žádné závažné nežádoucí účinky), spokojenosti s léčbou, riziku recidivy onemocnění nebo počtu zameškaných pracovních dnů.

Jane M. Garbutt, jedna z autorek studie, objasnila, že přínos pozorovaný v den 7 ve skupině s amoxicilinem ve skutečnosti nepředstavuje pro pacienta znatelné zlepšení. Podle výpočtů výzkumníků by klinicky významné zlepšení mělo být ≥0,5 bodu na SNOT-16, zatímco v tomto případě byl rozdíl pouze 0,19 bodu.

Podle J.M. Garbutt, jejich studie potvrzuje, že u nekomplikovaného OS není vůbec potřeba používat antibiotickou terapii – všichni pacienti, kteří dostávali placebo, se uzdravili o nic hůře než pacienti, kteří užívali amoxicilin. Nevhodné užívání antibiotik navíc přispívá k tvorbě rezistentních kmenů mikroorganismů, což zase posouvá „závody ve zbrojení“ na novou úroveň a nutí k používání stále silnějších antibiotik. Vědci navrhují použití symptomatické terapie OS zaměřené na snížení závažnosti bolesti, ucpaného nosu, kašle a pečlivé sledování zdravotního stavu pacienta, aby bylo možné včas určit, jaká by měla být další taktika léčby.

Přečtěte si více

Stolice při pankreatitidě - příčiny, diagnostika a léčba

Garbutt JM, Banister C, Spitznagel E, Piccirillo JF (2012) Amoxicilin pro akutní rinosinusitidu: randomizovaná kontrolovaná studie. JAMA, 307(7): 685–692.
Washingtonská univerzita v St. Louis (2012, 14. února) Antibiotika neúčinná u většiny infekcí dutin. ScienceDaily (www.sciencedaily.com/releases/2012/02/120214170902.htm).