Léčba sinusitidy amoxicilinem

Jedním z 5 nejčastěji používaných antibiotik ve Spojených státech amerických je amoxicilin, lék ze skupiny polosyntetických penicilinů, k jehož tradičním indikacím patří bakteriální infekce orgánů ORL, zejména sinusitida. Podle výsledků randomizované, placebem kontrolované studie publikované v Journal of the American Medical Association však není amoxicilin pro akutní sinusitidu (AS) o nic přínosnější než placebo.

Jay F. Piccirillo, profesor otolaryngologie a hlavní autor studie, a kolegové z Washington University School of Medicine v St. Louis studovali účinnost amoxicilinu u 166 dospělých s nekomplikovanou akutní rinosinusitidou různé závažnosti – od střední po těžkou a velmi těžké projevy. Jedinci s chronickou sinusitidou a také souběžnými infekcemi (např. akutní otitis, pneumonie) nebyli zahrnuti do skupiny účastníků.

Pacienti byli rekrutováni z praxí primární péče v St. Louis a randomizováni do 10denního cyklu amoxicilinu 1500 mg/den (n=85) nebo placeba (n=81). Bez ohledu na to pacienti (94 % ve skupině s amoxicilinem a 90 % ve skupině s placebem) užívali léky, pokud to bylo nutné, ke snížení závažnosti bolesti, horečky, rýmy a kašle po dobu 5–7 dnů.

Výzkumníci hodnotili symptomy OS na začátku a poté na 3; 7; 10. a 28. den poté. Během vyšetření pacienti vyplnili dotazníky SNOT-16 (Sinonasal Outcome Test-16) týkající se změn v kvalitě jejich života souvisejících s onemocněním. Dále byl hodnocen ústup celkových a lokálních symptomů, nežádoucí účinky terapie a spokojenost pacientů s léčbou, dále riziko recidivy onemocnění a počet zameškaných pracovních dnů.

3. den od zahájení terapie byl rozdíl ve skóre 3-bodové škály SNOT-16 mezi pacienty v obou skupinách nevýznamný: průměr regrese byl 0,59 ve skupině s amoxicilinem a 0,54 ve skupině s placebem (průměrný rozdíl (MD) 0,03 95% interval spolehlivosti (CI) od -0,12 do 0,19; Podobný účinek byl zachován v den 10: MD 0,01 (95% CI od –0,13 do 0,15), ale v den 7 byla stále určitá výhoda ve skupině s amoxicilinem (MD 0,19; 95% CI 0,024–0,35). Mezi oběma skupinami nebyl signifikantní rozdíl ve výskytu nežádoucích účinků (nebyly zaznamenány vůbec žádné závažné nežádoucí účinky), spokojenosti s léčbou, riziku recidivy onemocnění nebo počtu zameškaných pracovních dnů.

Jane M. Garbutt, jedna z autorek studie, objasnila, že přínos pozorovaný v den 7 ve skupině s amoxicilinem ve skutečnosti nepředstavuje pro pacienta znatelné zlepšení. Podle výpočtů výzkumníků by klinicky významné zlepšení mělo být ≥0,5 bodu na SNOT-16, zatímco v tomto případě byl rozdíl pouze 0,19 bodu.

Podle J.M. Garbutt, jejich studie potvrzuje, že u nekomplikovaného OS není vůbec potřeba používat antibiotickou terapii – všichni pacienti, kteří dostávali placebo, se uzdravili o nic hůře než pacienti, kteří užívali amoxicilin. Nevhodné užívání antibiotik navíc přispívá k tvorbě rezistentních kmenů mikroorganismů, což zase posouvá „závody ve zbrojení“ na novou úroveň a nutí k používání stále silnějších antibiotik. Vědci navrhují použití symptomatické terapie OS zaměřené na snížení závažnosti bolesti, ucpaného nosu, kašle a pečlivé sledování zdravotního stavu pacienta, aby bylo možné včas určit, jaká by měla být další taktika léčby.

Přečtěte si více

Zlomenina kotníku

Garbutt JM, Banister C, Spitznagel E, Piccirillo JF (2012) Amoxicilin pro akutní rinosinusitidu: randomizovaná kontrolovaná studie. JAMA, 307(7): 685–692.
Washingtonská univerzita v St. Louis (2012, 14. února) Antibiotika neúčinná u většiny infekcí dutin. ScienceDaily (www.sciencedaily.com/releases/2012/02/120214170902.htm).