Kolik by mělo dítě jíst?

Jelikož je dětský žaludek malý, potřebuje jiné jídlo než dospělí. I malá porce by měla obsahovat velké množství energie a živin. V dětském jídelníčku není místo pro přebytečné tekutiny nebo potraviny s nízkou energetickou hodnotou. Dospělí si občas vystačí s již uloženou energií v těle, kojenci však tyto zásoby nemají, ale díky rychlému růstu potřebují všechny živiny – sacharidy, bílkoviny, mastné kyseliny, vitamíny, minerály atd.

Energetický požadavek

Během prvních 5 let života dítě roste a vyvíjí se nejrychleji. Většina změn zůstane bez povšimnutí. Velmi rychle roste mozek, vyvíjejí se plíce, tvoří se kosti atd. To vše vyžaduje hodně energie a živin. Spotřeba energie na kilogram hmotnosti je u kojenců vyšší než u dospělých, protože část energie je vynaložena na růst. V prvních 4 měsících života je přibližně 27 % energie vynaloženo na růst a na konci prvního roku života toto procento klesne na 5.

Průměrná energetická potřeba pro děti ve věku 1-12 měsíců na kilogram tělesné hmotnosti a odhadovaná denní potřeba založená na průměrné hmotnosti. Energetická množství zahrnují mateřské mléko (nebo umělou výživu) a tuhou stravu přiměřenou věku.

Základní požadavky na živiny

Doporučený příjem bílkovin pro kojence je založen na posouzení bazálních a růstových požadavků, účinnosti přeměny bílkovin v potravě na bílkoviny těla a individuální rychlosti růstu. U dětí ve věku 6,1–11,9 měsíců by bílkoviny měly tvořit 7–15 % energie ve stravě.

Nadměrná konzumace bílkovin zvyšuje filtrační zátěž ledvin. Ledviny totiž vysokou zátěž nezvládají jen v prvním měsíci života. Během prvních 6 měsíců se dětem doporučuje kojit a obsah bílkovin v mateřském mléce je považován za dostatečný pro donošené děti. Pokud je dítě krmeno z láhve, obsah bílkovin ve výživě je regulován předpisy Evropské unie.

Zbývá určit horní hranici zdravého příjmu bílkovin pro kojence. Nadměrný příjem bílkovin v kojeneckém a raném dětství zvyšuje riziko obezity v pozdějším věku. Zatím není jasné, které období je z hlediska zvýšené spotřeby bílkovin nejnebezpečnější, ale na základě dostupných údajů lze předpokládat, že konzumace bílkovin ve výši 15-20 % celkového energetického příjmu během prvních dvou let života může vyvolat obezitu v pozdějším věku.

Podle doporučení by až 75 % bílkovin ve stravě dětí a dospívajících mělo pocházet z živočišných bílkovin (vysoce kvalitní bílkoviny). Proto by jídelníček dítěte měl každý den obsahovat mléčné výrobky, ale i ryby, vejce nebo maso.

U kojenců ve věku 6 až 12 měsíců by tuky měly poskytovat přibližně 30-45 % celkové energie ve stravě, včetně alespoň 1 % E omega-3 mastných kyselin, přičemž příjem trans-tuků by měl být co nejnižší. Cis-mononenasycené a cis-polynenasycené mastné kyseliny by měly tvořit alespoň dvě třetiny celkového příjmu tuků.

Vzhledem k rychlému růstu v kojeneckém věku tvoří obsah tuku v mateřském mléce i umělé výživě přibližně 50 % celkové energie. Vzhledem k tomu, že se během prvních 6 měsíců života doporučuje krmit dítě výhradně mateřským mlékem a obsah tuku v mléčných výživách je regulován (40–55 % E v upravené výživě a 35–55 % E v částečně upravené výživě), pro prvních šest měsíců nejsou dána žádná doporučení. Vzhledem k tomu, že mateřské mléko má vyšší obsah tuku než umělé mléko, v závislosti na složení doplňkové stravy a četnosti kojení může příjem tuku ke konci kojeneckého věku výrazně klesat. Poté, co dítě dosáhne šesti měsíců, je nutné pokračovat v kojení dítěte, dokud je to vhodné pro matku a dítě. Polovina nebo více energie získané z mateřského mléka pochází z tuku. Typické složení mastných kyselin mateřského mléka je: 40-45 % nasycených kyselin, 40-45 % nenasycených monokyselin a 13-16 % nenasycených polykyselin.

Denní množství přidané cukry (sacharóza, fruktóza a hydrolyzát sacharidů) by měly být udržovány pod 10 % E (ideálně pod 5 % E).

Potřeba tekutiny

Když máte žízeň, měli byste vždy dát přednost pitné vodě bez přísad. Kojenci mají vyšší potřebu tekutin na kilogram tělesné hmotnosti než dospělí, protože jejich tělo má také vyšší obsah tekutin. Vyplatí se začít miminku nabízet vodu, když má v denní stravě 3 jídla pevné stravy. Pocit žízně se bez ohledu na věk podepisuje na nedostatku tekutin, které je nutné co nejrychleji odstranit, to znamená doplnit hladinu nejlépe obyčejnou pitnou vodou. Denní potřeba tekutin pro kojence ze všech zdrojů je 150 ml na kilogram tělesné hmotnosti, což se přibližně rovná 0,8-1 litru.

Minimální denní potřeba pro kojence ve věku 6 až 12 měsíců ve vitamínech и minerály

1 RE = ekvivalenty retinolu (1 RE = 1 mcg retinolu = 2 mcg přidaného β-karotenu, 6 mcg β-karotenu z potravy nebo 12 mcg jiných karotenoidů provitaminu A, jako je α-karoten a β-kryptoxantin)
2 Od 1. do 2. týdne věku by kojenci měli dostávat doplněk 10 mcg vitaminu D3 denně. Lidem, kteří se málo nebo vůbec nevystavují slunci, se doporučuje konzumovat 20 mcg denně.
3 Extrapolováno pouze pro kojence ve věku 0 až 6 měsíců
4 Za předpokladu, že příjem polynenasycených mastných kyselin tvoří 5 % celkového energetického příjmu. α-TE = ekvivalenty α-tokoferolu (1 mg RRR α-tokoferolu)
5 Předpokládá se konzumace vápníku v doporučeném množství
6 1 mcg/kg tělesné hmotnosti
7 Doporučuje se, aby příjem kyseliny fytové ve smíšené stravě byl asi 600 mg denně
8 NE = ekvivalenty niacinu (1 NE = 1 mg niacinu = 60 mg tryptofanu)

7 Na základě adekvátního příjmu (AI) 0,05 mg/kg tělesné hmotnosti s použitím referenční tělesné hmotnosti populace. U těhotných a kojících žen se to týká hmotnosti před otěhotněním.
8 Byl stanoven trojnásobek příjmu známého jako prevence kurděje u kojenců.