Kdy začíná miminko vrčet?

Úplně prvním krokem ve vývoji řeči dítěte bude výchova potřeba řečová komunikace.

Jaká je tato potřeba pro verbální komunikaci?

Miminko se učí chápat, že aby mohlo normálně komunikovat s dospělými, potřebuje ovládat jejich jazyk, tzn. slovně vyjádřit své požadavky, přání a potřeby. Je potřeba začít rozvíjet řeč dítěte co nejdříve. Jakmile ho uvidíte a „poznáte“, komunikace by měla být neustálá.

Rozvoj řečové komunikace ve 2-4 měsících.

Když jsou dítěti 2 měsíce, můžete začít s lekcemi stimulujícími jeho hlasové reakce a řečovou aktivitu. Třídy se konají 1-1,5 minuty 3-5krát denně. Dvouměsíční nebo tříměsíční dítě dlouho zpívá a na láskyplnou adresu dospělého reaguje všeobecnou animací a radostnými zvuky. Během tohoto období, aby se dítě rozbrečelo, stačí vytvořit obecnou pozitivní emoční náladu. Můžete miminkem zatřást nebo ho jemně pohladit po tvářích. Pokud miminko vrní málo nebo vůbec, pak je potřeba ho přimět. Přivolává se jemným hlasem nebo zpěvem. Nejprve dejte svému dítěti příležitost poslouchat jemné, příjemné zvuky hlasu. Můžete ho naučit vydávat po vás vrčení, když má zrakovou a sluchovou pozornost. Proto je důležité, aby se během „aktivity-komunikace“ miminko dívalo do vaší tváře. Pomalu vyslovujte zvukové kombinace a, agy, gu atd., otevřete ústa dokořán, aby dítě vidělo artikulaci. Pokud však miminko do 3-4 měsíců tyto pohyby neopakuje, můžete mu pomoci pasivně vyvinout napodobovací reakci. Lehkým hlazením rtů dítěte v určitém rytmu, ve chvíli, kdy vyslovíte zvuk, otevřete ústa dítěte. Tato technika by se měla opakovat 4-6krát během dne. V důsledku vyslovování prvních mimovolních hlásek se u dítěte rozvíjí artikulační aparát a sluchová koncentrace. A to, jak známo, slouží jako předpoklad pro rozvoj řeči dítěte a schopnost vnímat slova dospělého. Ve čtvrtém měsíci je důležité pokračovat v rozvoji hlasových reakcí miminka. Například dospělý volá dítě jménem, ​​mění jeho polohu a intonaci, čímž ho povzbuzuje k radostné animaci a aktivnímu vyslovování zvuků.

Rozvoj řečové komunikace ve 4-6 měsících.

Mezi 4. a 6. měsícem používejte předstírané hraní co nejčastěji. Jsou nezbytné pro rozvoj artikulačních schopností, sluchové pozornosti, emoční komunikace s miminkem a podporují rozvoj žvatlání. Jde o společné „rozhovory“, ve kterých aktivně a zřetelně vyslovujete opakované slabiky (ma-ma-ma, ba-ba-ba atd.). Ujistěte se, že dítě během takového „rozhovoru“ vidí vaši tvář, komunikujte velmi emotivně, poslouchejte „prohlášení“ dítěte, přikývněte a dejte mu najevo, že mu rozumíte. Pokuste se identifikovat „oblíbený“ zvuk dítěte, který nejčastěji opakuje, a aktivně jej používat v „dialozích“. Když dítě začne zvuk po vás opakovat, postupně zavádějte do „rozhovorů“ (první samohlásky) nové zvuky. Při péči o dítě nezapomínejte neustále „artikulovat“ vše, co se děje, pojmenovávat části těla miminka, kusy oblečení, hračky atd. Mluvte o sobě ve třetí osobě, když se staráte o své miminko a komunikujte s ním: „Teď ti máma dá šťávu,“ „Máma tě oblékne“, aby si dítě spojilo představu matky se slovem „máma. “ Při komunikaci s miminkem je velmi užitečné používat různé intonace. Při komunikaci a „mluvení“ s dítětem vyslovujte slabiky, které používá při žvatlání, s různými intonacemi: překvapený, radostný, tázavý, klidný atd. V 5-6 měsících dítě začíná vyslovovat slabiky. Dlouho opakuje: ba-ba-ba, da-da-da atd. Není to jen zábava: dítě poslouchá samo sebe, což je důležité nejen pro vývoj řečových orgánů, ale také pro formování řečového sluchu. Chcete-li podpořit žvatlání svého dítěte, zachyťte zvuky, které vydává, a vaše dítě je bude opakovat. Tak se postupně formuje schopnost napodobovat dospělou řeč. A to je velmi důležité pro budoucí hromadění aktivní slovní zásoby.

Rozvoj řečové komunikace ve 6-12 měsících.

Od 6-7 měsíců se u dítěte rozvíjí schopnost porozumět některým slovům a výrazům vysloveným dospělým. Ale k tomu je třeba s ním mluvit častěji; například, když potřebujete vyndat dítě z postýlky, řekněte: „Podej mi ruce, maličký“ a kývni na něj. Přineste jej k předmětům v místnosti a pojmenujte je. Po několika takových „lekcích“ se dítě naučí otáčet hlavou a pohledem nacházet, o čem dospělý mluví. Aby si dítě spojilo název předmětu se samotným předmětem, a ne s místem, kde se nachází, musíte tento předmět přesunout před dítě. Teď to hledá očima, otáčí hlavu doprava, doleva a spokojeně se usmívá, až hračku konečně najde. Miminko si postupně vzpomene na členy rodiny: „Kde je máma?“ a očima hledá matku a natahuje se k ní. “Kde je táta?” (babička, dědeček) – hledá otce očima. Ve snaze rozvinout porozumění řeči vašeho dítěte se snažte využít jakékoli příležitosti, abyste si s ním promluvili. Při oblékání dítěte doprovázejte své jednání slovy: „Nyní (jméno dítěte) si oblékne košili. Dej mi pero. Takhle”. Vezměte ho za ruku, aby miminko vědělo, kde má ruku a co tato žádost znamená. „Teď si oblečeme ponožku. kde je noha? Přestože dítěti stále není jasný význam řeči, poslouchá jemný hlas své matky a usměje se na ni. Pokud se takové techniky během dne několikrát opakují, postupně si pamatuje, co se po něm požaduje, a v reakci na návrh: „Teď si oblékneme košili, podejte mi ruku,“ natahuje ruku. Význam slova se dítěti stává jasným díky tomu, že je doprovázeno gestem, akcí a je zdůrazněno tónem a mimikou. Neustálé rozhovory s dítětem slouží jako prostředek k hromadění jeho pasivní slovní zásoby, tzn. porozumění řeči. Vezmou malé dítě do náruče, chodí s ním po místnosti, ukazují mu předměty a pojmenovávají je: „To jsou hodiny: tik-tak, tik-tak! kde jsou hodinky? A tohle je kočička. Tady je kohoutek: kohoutek, zlatý hřebínek! Miminko poslouchá, jeho pohled naznačuje, že rozumí názvu předmětu a najde ho očima. Čím častěji dospělí oslovují dítě slovy náklonnosti a pozornosti, rozhovory o blízkých a známých předmětech, tím rychleji se rozvíjí porozumění řeči.

• Objednat se k lékaři elektronicky (přes portál veřejných služeb)
• Co potřebujete vědět o infekci koronavirem: příznaky, prevence, očkování
• Dotazník pro hodnocení kvality poskytování služeb lékařskými organizacemi podřízenými Ministerstvu zdravotnictví Ruska
• Nový model zdravotnické organizace poskytující primární zdravotní péči
• O klinice
  • Příběh
  • Správa
  • Vyznamenání
  • Fotoalbum
    • 1. června 2016 Zdravotní středisko uspořádalo akci v obchodním centru Parma
    • Den lékařských pracovníků 2016
    • Titulní dokumenty
    • Regulační dokumenty
    • Zásady zpracování osobních údajů
    • Zvláštní posouzení pracovních podmínek
    • O lékařských činnostech
      • O typech lékařské péče
      • O možnosti čerpat lékařskou péči v rámci programu státní garance
      • O postupu, objemu a podmínkách poskytování zdravotní péče v souladu s programem státní garance
      • Postup registrace přes EPGU
      • Sjednání schůzky s lékařem přes republikové kontaktní centrum
      • Seznam zvýhodněných kategorií občanů s nárokem na mimořádné služby (za poskytování lékařské péče)
      • Harmonogram práce vedoucích oddělení
      • Rozpis místních pediatrů
      • Plán pediatrů “Atlantis”
      • Rozpis úzkých specialistů
      • Zavolejte lékaře doma
      • Rozvrh kanceláře zdravého dítěte
      • Rozpis očkovací místnosti č. 236
      • Rozpis ošetřoven č. 102 a č. 118
      • Rozpis funkčních diagnostických místností
      • Rozpis radiologických místností
      • Rozpis klinické diagnostické laboratoře č. 127
      • Jmenovací řád dorostového lékaře č. 231
      • Rozvrh práce předlékařské ordinace č. 120
      • Harmonogram práce epidemiologického oddělení č. 134
      • Rozpis pro akutní pacienty pokoj č. 134/2 vchod z pravé strany budovy
      • Pracovní doba úřadu pro vydávání potvrzení o pracovní neschopnosti č. 106
      • Pozice
      • Harmonogram jmenování specialistů oddělení
      • Provozní doba fyzioterapeutických místností
      • Postup při přijímání pomoci na oddělení
        • Kdo je odeslán na odd
        • Kontraindikace pro kurz rehabilitační léčby
        • Co si vzít s sebou na schůzku s lékařem oddělení?
        • Kontakty
        • Dokumentace
        • Funkce a úkoly Centra
        • Doporučení pro zdravý životní styl
        • Propagace a akce pořádané zdravotním střediskem
          • Výsledky kampaně věnované Dni dětí 2016.
          • Kampaň „Řekni ne mrtvici – dej ruku na zdraví!“
          • Oddělení léčby a prevence
          • Meziobecní diagnostické centrum
          • Klinická diagnostická laboratoř
          • Oddělení lékařské a sociální pomoci
          • Oddělení pro organizaci lékařské péče o děti ve výchovných ústavech
            • Memorandum pro rodiče zdravotně postižených dětí navštěvujících vzdělávací instituce
            • Seznam vzdělávacích institucí, adresy
            • Pomoc pro předškolní zařízení
            • První zápis dítěte do školky
            • Preventivní prohlídky nezletilých
            • Pediatr
              • O preventivním očkování
              • Prevence syndromu náhlého úmrtí
              • 5 kroků k očkování pro děti a rodiče
              • Gymnastika pro oči
              • Retinopatie nedonošených
              • Prevence respiračních onemocnění
              • Jak rozvíjet řeč dítěte od narození do jednoho roku?
              • Druhý rok života je začátkem verbální komunikace.
              • Analgetická léčba pomocí omamných a psychotropních látek
              • Registr neziskových organizací pro rehabilitaci drogově závislých
              • Oddělení návštěvní paliativní lékařské péče pro děti
              • CO DĚLAT, POKUD MÁTE SYNDROM BOLESTI
              • Doporučení pro organizaci péče o paliativní pacienty v domácím prostředí
              • čísla horké linky

              Rodiče slyší první pláč svého dítěte ještě na porodním sále. Mělo by být jasné, čisté, ne chraplavé. Reflexní pláč přetrvává u dítěte až osm týdnů. Dítě pláčem signalizuje stav nepohodlí.

              Věk od 2 do 5 měsíců odborníci tomu říkají období kuknutí. Pokud se vaše dítě vyvíjí podle věkové normy, aktivně vrní, zpívá jednotlivé zvuky a jejich fúze: „a-a-a“, „u-a-a“, „agu“, „aha“, „avya“, „ano“. Kukaní se u miminek samovolně nevyskytuje. Jeho vzhled je spojen s emocionální komunikací s dospělým. Mluvením s miminkem stimulujete jeho vývoj řeči.

              В 2,5 – 3 měsíců dítě se poprvé začne smát. Směje se hlasitě as potěšením, což pomáhá rozvíjet jeho řečové dýchání. V tomto věku dítě s úsměvem reaguje na adresu dospělého, hledá zdroj zvuku v prostoru a otáčí hlavu.

              В 4 měsíc Dítě při emocionální komunikaci s dospělým prožívá se smíchem tzv. „revitalizační komplex“. Dítě šťastně kope nohama a mává rukama, vrká a směje se jako odpověď na volání své matky nebo jiného dospělého.

              К 5 – 6 měsíců Normálně se vyvíjející dítě začíná žvatlat, vyslovovat slabiky a řetězce slabik s labiálními zvuky: „ma-mu-ma“, „pu-pa“, „ba-ba-bo“. Je to v pěti měsících, kdy dítě začíná věnovat pozornost artikulaci dospělých. Sleduje, jak vyslovujete zvuky. Nekomentujte na své dítě, mluvte jasně a správně. To je velmi důležité! Pokud vaše dítě přestalo vrčet, ale nezačalo žvatlat, mělo by to být důvodem k obavám. Je nutné naléhavě ukázat dítě otolaryngologovi a provést hloubkové vyšetření stavu sluchu.

              Asi od 7 a 8 měsíců začíná vývoj řeči miminka blábolící recitační období. Dítě vyslovuje řetězce slabik s různou intonací.

              К 10 měsíců Dítě se naučí rozumět a vyslovovat slova „ano“ a „ne“ a doprovázet je vhodnými gesty. V této době se pro jeho vývoj stává obzvláště důležitá emoční komunikace s miminkem. Dítě stále častěji vyslovuje slabiky a řetězce slabik, posilované dospělým.

              К rok jeho slovní zásoba již bude obsahovat 10–15 vědomě vyslovovaných žvatlajících slov: „mama“, „papa“, „baba“, „dát“, „na“, „drink“, „ko-ko“, „píp“ „,“ woof -woof “,” pípnutí-pípnutí” atd.

              К 1,5 – 2 roky řeč dítěte by měla obsahovat věty jako: “Mami, dej mi šťávu”, “Medvěde, sedni si sem,” “Chci pít čaj!” V aktivní řeči dítěte lze zaznamenat vzhled prvních přídavných jmen: „dobrý“, „špatný“, „velký“, „malý“, „červený“. Nebuďte naštvaní, když budou znít jako “hayoshi”, “pahoi”, “bashoi”, “maikii”, “kashii”.

              К 3 let z řeči dítěte mizí tzv. fyziologické změkčení (předtím dítě vyslovovalo téměř všechny souhlásky tiše). Dítě správně reprodukuje samohlásky a všechny jednoduché souhláskové zvuky ([b], [b’], [p], [p’], [m], [m’], [t], [t’], [n ] , [n’], [k], [k’], [g], [g’], [v], [v’], [f], [f’]), vytváří jednoduché společné nebo dokonce složené věty („Táta mi koupil nový náklaďák“, „Ráno jsme nešli na procházku: venku pršelo“). I když v jeho projevu je stále poměrně dost gramatických chyb („vypít hrnky“, „kopat lopatou“). Snadno si pamatuje a recituje krátké básničky.

              К 4 let miminko již správně vyslovuje syčivé hlásky [s], [s’], [z], [z’] a v řeči používá složité věty („Rád maluji barvami, protože jsou vícebarevné“). S radostí vypráví o tom, co viděl na procházce nebo v televizi, nebo co mu četli. Netrvejte na tom, aby dítě v tomto věku správně vyslovovalo hlásku [r]. Velmi často touha maminky a tatínka naučit dítě zvládnout složitý zvuk a neschopnost to udělat vedou ke vzniku vážné poruchy výslovnosti.

              К 5 let dítě správně vyslovuje syčivé hlásky [sh], [zh], téměř nikdy nedělá gramatické chyby v řeči a dokáže souvisle mluvit o tom, co je zobrazeno na sérii obrázků nebo na jednom obrázku.

              В 6 let normálně se vyvíjející. dítě správně vyslovuje všechny hlásky svého rodného jazyka, prakticky nedělá gramatické chyby v řeči a je zběhlé ve všech formách ústní řeči: dialogické i monologické, kontextové i situační.

              С 7 let začíná školní období vývoj řeči dítěte.

              Seznámili jste se s fázemi vývoje řeči dítěte v normálním stavu. Jakákoli odchylka od normy vyžaduje okamžitou konzultaci s odborníkem. Stále přetrvává názor, že po 5 letech je nutné kontaktovat logopeda. Při těžkých poruchách řeči do pěti let se však mnohé zameškalo a je třeba napravit již nesprávně vytvořenou řeč.

              Buďte opatrní!

              Příznaky poruch vývoje řeči jsou zřejmé, pokud:

              • Do konce 1. měsíce dítě před krmením nikdy nepláče.
              • Do konce 4. měsíce se neusmívá, když na něj lidé mluví, nekuká.
              • Do konce 5. měsíce se v matčině náručí nesnaží najít předměty a lidi, které jmenuje, a neposlouchá hudbu.
              • Do 7 měsíců nerozeznává hlasy blízkých, neumí správně reagovat na intonaci a nepreferuje melodické chrastítka.
              • Do konce 9. měsíce měl žádné blábolení a nemůže opakovat různé zvukové kombinace a slabiky po dospělých a napodobovat intonaci mluvčího.
              • Do konce 10. měsíce už miminko netřepe hlavičkou na znamení popření ani rukou na znamení loučení.
              • Do roku on nemůže vyslovit ani slovo, neumí provádět jednoduché požadavky („ukázat“, „přinést“), nedokáže adekvátně reagovat na pochvalu a komentáře k nevhodnému chování.
              • Do 1 roku a 4 měsíců nepoužívá slova „máma“ a „táta“ vhodným způsobem.
              • Do 1 roku 9 měsíců nedokáže vyslovit 6 smysluplných slov.
              • Ve věku 2 let dítě nemůže ukazovat části těla, které dospělý pojmenovává, neřídí se složitými požadavky: „Jděte do kuchyně a přineste šálek“ a na fotografiích nepoznává své blízké.
              • Ve 2,5 letech nechápe rozdíl mezi slovy „velký“ a „malý“.
              • Do 3 let nerozumí krátkým básničkám, příběhům, pohádkám, nesnaží se je převyprávět, neumí ukázat, která čára je nejdelší, neumí odpovědět na otázku, jaké je jeho jméno a příjmení.
              • Ve 4 letech nezná názvy barev, neumí počítat do pěti, neposlouchá dlouhé příběhy a neumí recitovat jedinou básničku.

              /E.N. Krause “Logoterapie” Petrohrad, Korona krint/